|
|
Využití a potenciál individuálního akustického monitoringu u ptáků
Kouřil, Jan ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Monitoring živočichů je klíčovým nástrojem pro řadu oborů a může mít mnoho podob. Jednou z těchto forem je akustický monitoring, který je výhodný hlavně pro výzkum živočichů s výraznými hlasovými projevy. Ptačí vokalizace jsou jedny z nejnápadnějších vůbec. Krom mnoha dalších informacích o jedinci, který je vydává, z nich lze zjistit také jeho identitu. Vokální individualita byla u ptáků mnohokrát ověřena a je považována za rozšířený fenomén. Pokud jsou individuálně specifické vokalizace dostatečně rozdílné od hlasových projevů ostatních jedinců daného druhu a zároveň stabilní v čase, umožňují nám jedince identifikovat a sledovat na základě jejich hlasových projevů, tedy pomocí individuálního akustického monitoringu. Jeho prostřednictvím byla úspěšně zjišťována převážně ekologická data (abundance, míra přežívání atd.). Doposud byl použit hlavně u druhů s jednoduchými, hlasitými vokalizacemi, jejichž sledování pomocí běžně používaného fyzického značení je ztíženo nepřehledným prostředím, kryptickým zbarvením, nízkou hustotou výskytu apod. Nejčastěji se s ním setkáváme u sov, přestože řada studií potvrdila vokální individualitu, popřípadě i její časovou stabilitu u mnoha různých druhů ptáků. V porovnání s běžně používanými metodami individuálního monitoringu je tak individuální akustický monitoring...
|
|
|
Individuální variabilita v hlasech šelem
Švůgrová, Barbora ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Schopnost individuálního rozpoznávání jedinců je mezi šelmami velmi důležitá, podobně jako u ostatních skupin živočichů. V této práci jsem se zaměřila na individuální variabilitu v hlasech šelem. Zaměřila jsem se hlavně na práce, které popisují individuální variabilitu v hlasech pomocí diskriminační analýzy. Rozšířila jsem review od Insley et al. (2003), kteří navrhli, že schopnost individuálního rozpoznávání je rozvinutější u lachtanovitých než u tuleňovitých. Mé kvantitativní porovnání individuální variability v hlasech lachtanů a tuleňů ukazuje, že to může být tím, že lachtani mají individuálně různorodější hlasy. Dále jsem porovnala individualitu v hlasech i u ostatních šelem. Výsledky porovnání ukazují, že druhy žijící ve skupinách nemají individuálně variabilnější hlasy než solitérně-párově žijící druhy. Lépe lze dle hlasu odlišit jednotlivé dospělce než mláďata. Ačkoliv pro skupinu šelem jako celek najdeme hodně prací na téma individuální variability v hlasech, většina výzkumu byla učiněna na lachtanech a tuleních. Pro další výzkum a lepší srovnání je potřeba pokrýt i další skupiny šelem. Klíčová slova: individualita, identita, vokalizace, hlasová komunikace, savci, šelmy
|
|
|
Hlasový komunikační systém
Stránský, Martin ; Ježek, Pavel (vedoucí práce) ; Čermák, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na vyřešení problémů spojených s komunikací přes IP sítě, primárně problémů spojených s hlasovou komunikací v realném čase. Jako výsledek práce vznikl program umožňující nejen hlasovou komunikaci s možností jejího spravování za pomoci systému oprávnění. Tato aplikace umožňuje, aby současně probíhaly oddělené komunikace dvou a více účastníků, přičemž zajišťuje správné fungování nad nespolehlivým protokolem. Program je rozšiřitelný za pomocí doplňků vytvořených třetí osobou bez zásahu do kódu programu. Aplikace je určena pro operační systém Windows s nainstalovaným .NET.
|
|
|
Vztah mezi prasnicí a selaty - jak selata rozpoznávají hlas matky
Zátková, Marcela ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Schopnost rozpoznávat hlas matky je pro mláďata u řady druhů zvířat životně důležitá.
Obsahem bakalářské práce je shrnutí současných znalostí mateřského chování u prasete domácího, se zaměřením na jeho důležitou prerekvizitu, a to vzájemné rozpoznávání matky a selat. Jako velmi vhodný modelový druh, je vybráno prase domácí (Sus scrofa domestika), jehož mateřské chování nezměnilo příliš hlavní rysy, ani domestikací, ani intenzivními podmínkami chovu. Mateřské chování prasnice, respektive kojící chování, musí dokázat předejít monopolizaci zdrojů silnějšími selaty. K tomu využívá prasnice několik zajímavých způsobů, poměrně dlouhou masáž vemene, lákání selat vokalizací, avizování ejekce mléka a krátkou dobu ejekce. Kojící chování je navíc komplexem mnoha speciálních znaků, synchronizace kojení, kojení bez ejekce mléka, potenciál pro allo sucking, speciální iniciace a terminace, parent offspring konflikt, účast akustické, čichové i taktilní komunikace. Prase patří mezi druhy, pro které je nutná v rámci sociální skupiny silně rozvinutá komunikace, navíc se jedná o silně rozvinutou komunikaci hlasovou. Je samozřejmé, že v rámci komunikace je nutné vzájemné rozpoznání členů skupiny, s velkým významem právě rozpoznávání mezi matkou a mláďaty. Rozpoznání je možno zkoumat těmito metodami. 1) Pozorování, poslech a porovnávání spektrogramů, metoda ale nepřináší objektivní výsledky. 2) Playbackové experimenty, metody habituace, preferenční a srovnávací. 3) Vyhodnocování parametrů pro rozpoznávání pomocí diskriminační funkční analýzy. Předpokládá se, že sele by mělo dokázat identifikovat svoji matku co nejdříve. Prasnice pak svoje selata po jejím návratu do skupiny. Výsledky studií prezentované v této práci tyto předpoklady potvrzují. Bylo prokázáno, že selata 36 hodin stará a starší, dokáží identifikovat matku podle hlasu. Matky jsou schopné brzy po porodu rozlišit vlastní selata od cizích na základě pachu, ale identifikace na základě hlasových signálů se zřejmě objevuje později, kolem desátého dne věku selat, ale není výrazná. Další výsledky prací citované v bakalářské práci potvrzují, že hlasy prasnic i selat nesou potenciální informaci o identitě.
|
host ::
RSS.